Otto Neurath: ISOTYPE a vývoj moderních globálních znaků

Kurátoři: Alan Záruba (Alba studio, Česká republika)
a Guido van Breda (Total Design of TI, Nizozemsko)


18. 6. – 20. 10. 2002
Moravská galerie v Brně, Místodržitelský palác, Moravské nám. 1a



Otto Neurath (1882–1945), rakouský sociolog, politický ekonom a filozof, položil základy logického positivismu, filozofického směru, který vytvořil teoretické zázemí a prostor pro novou formu vizuální prezentace statistických údajů v Rakousku, v 30. letech minulého století. Jako ředitel Sociálního a hospodářského muzea ve Vídni vypracoval Otto Neurath se svými spolupracovníky systém, který reprezentoval formou symbolů a jejich jednoduchých kompozic sociálně-historická data. To vedlo k velmi zajímavým výsledkům v oblasti grafického designu a přehlednému zpracování statistických informací. „Vídeňská metoda", později nazvaná ISOTYPE (International System of Typographic Picture Education) položila základ vývoje moderních znaků, symbolů a obrazových grafů (kartogramů). Ředitel muzea spolupracoval při této práci s množstvím odborníků jak v Rakousku, tak i v zahraničí. Výlučné místo mezi nimi patří Gerdu Arntzovi (1900–1988), holandskému grafikovi, který se od počátku své umělecké dráhy zabýval tématem kritické sociální grafiky – zobrazením vývojových, sociálních a růstových tendencí ve společnosti namísto rozhodně „módnější" subjektivní exprese vlastních pocitů a emocí, v době po
I. světové válce. I komplikované problémy musí být prezentovány co nejjednodušší obrazovou formou tak, aby byly rychle a správně pochopeny. Motto muzea Arntz převedl z teoretické báze do praktické roviny univerzálního jazyka symbolů, který perfektně splynul s Neurathovou vizí. Pod jeho uměleckým vedením byl v roce 1929 publikován katalog Neurathových vizuálních statistik s titulem Die Bunte Welt a v roce 1936–1937 základní manifesty a dokumenty systému ISOTYPE.
Po II. světové válce Neurath a Arntz aplikovali novou řeč symbolů u řady grafů a statistických ročenek v Nizozemsku, kam oba (jako levicoví intelektuálové) v roce 1934 emigrovali před narůstajícím nacionalismem v Rakousku. Nová forma vizuální zkratky a přehledné zpracování komplikovaných statistických informací vytvořila základ pro vývoj piktogramů – univerzálních znaků, které jsou důležitou součástí dnešní globální vizuální komunikace.

Výstava je rozdělena do 7 částí:
1) GeWiMu (systém práce Sociálního a historického muzea ve Vídni 1924–1931)
2) ISOTYPE (teoretické principy a ukázky systému univerzálního „jazyka" symbolů)
3) Kritická sociální grafika od roku 1931 – práce G. Arntze a vývojový přehled
4) Symbol, rébus a písmeno – ukázka práce českého grafika a Neurathova spolupracovníka A. Tschinkela
5) ISOTYPE v praxi – statistické publikace v Holandsku – 1933–1965
6) Vývoj globálních znaků 1964–2001, dokumentace zásadních studií a projektů pozdějšího vývoje: AIGA-D.O.T. systém (U.S.A.), Otl Aicher (OH 1972 v Mnichově), Beno Wissing (Total Design) – letiště Schiphol v Amsterdamu, normy DIN, ISO pro oblast vizuální komunikace, systém Apple Macintosh (U.S.A.) ad.
7) De Moderne Mensch Ontstaat – historická rekonstrukce významné publikace Otto Neuratha z roku 1939.


Výstava je pořádána za podpory Velvyslanectví Nizozemského království v Praze